Pamatuju si prvák na střední... Měl jsem kamarádku, se kterou jsme chodili na keše a na čaj... Ona odmaturovala a já dokončil prvák, vzal jsem ji na oběd a to co jsme spolu ten den probírali mi dalo motivaci na dva roky studovat navzdory systému... Když se motivace touhle událostí začala vytrácet, tak se jako zázrakem zjevila nová... Digitální, šedá, s huňatou srstí a několika ocelovejma skobama ve tváři, která se spolu se mnou vyžívala v urbanistickým hnusu. To byla motivace na druhý dva roky středoškolskýho vzdělávání... Těsně před maturitou nastaly události, který popisujou blogposty shards of reality, který měly velkej význam na věci následující...