Mimo realitu s BDT

Místo abych se spolu se slečnou Thunder pokoušel o riskantní sebevraždu jsem raději sebral smečku kámošů a vyrazil na západ do Mimoně blbnout v místech, která byla ještě nedávno "zakázaná".

Zázraky...

Ty dobré věci, které se nedějí pomalu a postupně, ale stávají se neočekávaně a rychle, někdy během pár vteřin. Humeova břitva říká, že: "Žádné svědectví není s to dokázat zázrak, ...". Zázraky se dějí, všem a pořád. Nemůžu to pochopitelně dokázat, ale přijde mi, jako kdyby nade mnou něco drželo ochranou ruku...

Ve jménu spravedlnosti, vstříc osudu!

Dobrý den, ... velice mě mrzí... bohužel nemohu... nebylo by spravedlivé... S pozdravem...

No, kurva. Moje univerzitní studium se nachází v superpozici. Chtěl jsem studovat, vždycky jsem chtěl studovat, byl jsem nejzvědavější týpek široko daleko. Byl jsem taky plnej entuziasmu. Motivace dřív nebyla problém, všechno bylo zajímavý a všechno za to stálo... A když to začalo na skutečný studium vypadat, tak přišla vnitřní zrada a motivace ruku v ruce s entuziasmem a zvědavostí byla ta tam... Now what?

BDT #1 - neviditelnej svět

Čtvrtek 19. listopadu 2009 mi změnil život. Exemplární příklad efektu motýlího křídla, poznal jsem toho dne sarkastickou kobylu z Bandy Divnejch Tvorů, píšu o tom tady a tady. Banda Divnejch Tvorů je celkem unikátní jev, pseudokomunita, sociální pískoviště, stoka. Chtěl jsem poznat další tvory podobný sarkastický kobyle. Nevěděl jsem tehdy přesně, co mě k ní tak táhne a přišel jsem na to až nedávno. Navíc víceméně náhodou. A to mě motivovalo sepsat tuhle historii...

Motivace. došla.

Pamatuju si prvák na střední... Měl jsem kamarádku, se kterou jsme chodili na keše a na čaj... Ona odmaturovala a já dokončil prvák, vzal jsem ji na oběd a to co jsme spolu ten den probírali mi dalo motivaci na dva roky studovat navzdory systému... Když se motivace touhle událostí začala vytrácet, tak se jako zázrakem zjevila nová... Digitální, šedá, s huňatou srstí a několika ocelovejma skobama ve tváři, která se spolu se mnou vyžívala v urbanistickým hnusu. To byla motivace na druhý dva roky středoškolskýho vzdělávání... Těsně před maturitou nastaly události, který popisujou blogposty shards of reality, který měly velkej význam na věci následující...

Old era debriefing

Když na to přijde tak jsem pěkný hovado. Střední mi těžce nevyhovovala a když se na to dívám zpětně, tak jsem se s tím vyrovnal dobře a udělal jsem všechno co jsem udělat mohl abych z toho sobecky vytěžil co nejvíc. Vzdělávat se škole navzdory se na střední ukázalo jako velmi efektivní strategie, jeden toho hodně ví, aniž by do tý školy vůbec chodil. Neměli mě tam rádi a snad i proto byla moje maturita krystalicky čistá dokonalost. Uměl jsem všechno, takže to nebylo zas tak těžký (respekt všem, kteří maturovali před rokem 2013! ;) ... Byl to fakt otravnej boj a i když už ho mám za sebou, tak nepřestávám situaci sledovat prostřednictvím svejch lidí, který mě udržujou v obraze.