Old era debriefing

Když na to přijde tak jsem pěkný hovado. Střední mi těžce nevyhovovala a když se na to dívám zpětně, tak jsem se s tím vyrovnal dobře a udělal jsem všechno co jsem udělat mohl abych z toho sobecky vytěžil co nejvíc. Vzdělávat se škole navzdory se na střední ukázalo jako velmi efektivní strategie, jeden toho hodně ví, aniž by do tý školy vůbec chodil. Neměli mě tam rádi a snad i proto byla moje maturita krystalicky čistá dokonalost. Uměl jsem všechno, takže to nebylo zas tak těžký (respekt všem, kteří maturovali před rokem 2013! ;) ... Byl to fakt otravnej boj a i když už ho mám za sebou, tak nepřestávám situaci sledovat prostřednictvím svejch lidí, který mě udržujou v obraze.

... So sold you are...

Předávání maturitních vysvědčení v oddací síni byl ultimátní vrchol trapnosti, rituál vymazání špatnejch vzpomínek a asi taky konec mojí přímý rebelie proti vzdělávacímu systému. Zástupce města nevěděl z jaký jsme školy, ani co by měl vlastně říkat, takže vykládal něco o symbolice podání ruky, byl úplně mimo... No a zástupkyně, ta která mě seřvala jako psa a nadávala mi přitom do nesolidárního anarchisty za neplacený příspěvky SRPŠ mě při tom rituálu se slzama v očích pozvala abych se prej někdy přišel podívat. Vnitřně jsem se jí vysmál. Většina spolužáků se toho za 4 roky moc nenaučila, ale maturitu nakonec dostali všichni, kteří si pro ni přišli. Někdo si ji vymonologoval a někdo si ji vybrečel...

Měl jsem to na střední všechno tak krásně vymakaný, vymyšlený a dobře zařízený, že na vejšku mě dostala v podstatě setrvačnost. Jako přednostně přijatej student jsem si mohl vybrat obor dle libosti a dlouho jsem se nerozhodoval. Počítače ve svým portfoliu zachovávám a udržuju, ale nehodlám riskovat další traumatizující setkání s matematikou, takže se teď věnuju moderní (informatický) sociálně vědě. Mohl jsem si vybrat mezi dobrou prací a dobrou vejškou, a já si zvolil vejšku. Jsem neustále na pochybách, jestli to byla dobrá volba, ale o tom jindy...

Letní měsíce utekly rychle, byl to takovej "sweet lick of liberty"... Potěšily mě věci, který se mi staly poprvý a nepotěšily mě věci, který se děly ve světě, případně mejm známejm. Hodně lidí v tomhle období trpělo víc než já – např. šprti, kteří se sesypali u prvního pokusu o maturu, ti si to léto museli fakt užívat. Není moc věcí, který mě děsí a serou víc než promrhanej čas. Mě pro změnu umřel poslední nepojmenovanej počítač, pracovně jsem mu říkal Wolfdale, podle architektury procesoru. Dlouhý roky jsme spolu provozovali netrunnin', stalking, programming, gaming a další tuze zajímavý činnosti. Museli jsme spolu strávit desetitisíce hodin a jednoho dne byl konec, chtěl jsem ho vyčistit od prachu a výboj statický elektřiny nejšpíš zkurvil desku. Svoje novější stroje pojmenovávám, protože když do nich ukládám informace tak asi maj právo na jméno... Není to sice z mý hlavy, ale udělalo to na mě dojem.

V září se začaly dít další zajímavý věci, příliv surový svobody a osobní i finanční zodpovědnosti jsem zvládnul jen tak tak, středoškolská jistota a klid byly ty tam. Asi po týdnu bydlení v Brně mi ráno v hustým dešti málem odtáhli auto. Nabídl jsem řidiči odtahovky "všechny peníze co u sebe mám", což na něj evidentně udělalo dojem (nebyl to zmrd), ale chtěl víc peněz, než jsem u sebe měl, takže jsem se svezl (a moje auto taky) odtahovkou k nejbližšímu bankomatu, kde jsme situaci vyřešili. Bylo to fakt efektní zahájení studia na výšce, na který určitě nikdy nezpomenu... Doma, zpátky na severu, jsem od září byl dohromady asi 14 dní a vždycky když se tam jedu podívat na rodiče mě to hodí do strašně sentimentální nálady. Považuju za katastrofu, jak se v mým vlastním vědomí to místo idealizovalo, navzdory mojí dlouholetý nenávisti... Takhle holt asi lidi fungujou...

Mám se psaním trochu skluz, můžou za to okolnosti, já nikdy. Každopádně výška ve městě šalin je růžová bažina a vyšší level, takže už zase mám čistej štít, ale ztratil jsem přehled, jistoty, směr a... meh... Už, zase, znova... Tentokrát je dost rozporuplný a zatím nevím jakej příběh z toho udělat, ale to přijde, dočtete se.