Zahořklý hovado co stojí proti všem...

Tohle bude po dlouhý době plnohodnotej blogpost, dost šťavnatej, žádný lyrický kecy, tohle je realita.
Nejdřív takovou nereálnou vizi roku 2013, v jedný moderně vypadající čtvrti v jednom malým městě ve východních čechách stojí týpek opřenej o přední masku patnáct let starýho Volva s kroužkem v nose a kouří. Znechuceně se kouká po okolí a vyfukuje kouř, z auta se linou tlumené tóny Zábřežského punku (Punk Floid)...
Abyste rozuměli - tenhle týpek sice vlivem okolí zahořknul, ale nikdy se nevzdal svejch optimistickejch vizí a víry v lepší svět, přesto je jedinej z přibližně 100 lidí, kterej nemá klasicky vypadající sako, kravatu a kalhoty a nesnaží se na poslední chvíli procházet maturitní otázky, má už totiž svou "hrdost", byť je mu teprve 19. Ví že maturu udělá, je až nezdravě suverénní, ale všechno tomu nasvědčuje. A tak se před tou teatrální událostí snaží si vybavit proč vlastně zahořkl. Vzpomínal na věci z posledních let, které se na něm podepsali. Nechal toho, protože v něm podobné myšlenky vzbuzovaly vztek. Vypnul v autě rádio, zamknul, nahodil debilní optimistickej úsměv, kterej nedokázal maskovat a v onošeném "společenském" obleku model Santusov 1973 vyrazil směrem k průmyslovce.

Ještě hodně věcí se může a nemusí stát než dané datum přijde, ale už teď je hodně věcí, který mi fakt vadí, takže jakýkoliv naděje jsem si na základce (a gymplu, ze kterýho mě vyhodili) o středoškolském vzdělávání dělal se definitivně rozplynuly přibližně ve třeťáku. Nemám s autoritama problém z principu, jsem dobře ovladatelnej a velmi nevšímavej člověk, ale jakmile mě něco trkne může se stát, že se zabejčim. Minimálně hledám problémy tam kde by stačilo svěsit ocas a ohnout hřbet. My bad - sám pro sebe odhaluju jak je tenhle svět hnusnej.

Není to samozřejmě jen o škole - v podstatě kdekoliv projevím vlastní názor, vystavěnej na faktech a mlhavý představě mýho ideálního světa se ukáže, že stojím sám proti davu, kterej se mě snaží ušlapat a zbít železnejma tyčema protože jsem jinej a dělám problémy. Jako agent ČOIky na prodejní akci pro seniory... Občas dokonce, když jsem si fakt jistej v kramflecích se stane, že malá hrstka lidí (spolužáků třeba) se za mě postaví. To co je pro mě fakt kampf je pro ně spíš směšný lehce anarchistický divadlo, ale lepší než kdyby hájili druhou stranu. Vytvoří se za mým názorem malá skupinka lidí a podle toho jak se jí to hodí tak se schovává v mým stínu a dělají, že nejsou aby neměli problémy.

Dám sem co nejstručnější napsanej seznam věcí, který mě žerou a kvůli kterejm dost možná zahořknu, protože to možná nebudu schopnej snášet - i když si to všechno dělám sám...

• Když jsem si v prváku přinesl do školy notebook, že si na něm budu psát zápisky, překvapila mne hysterická reakce učitelů, kteří v jedné místnosti s tím ďáblovým strojem odmítali učit. Papír o disortografii, který v podstatě říká, že to co napíšu rukou po sobě nepřečtu, pokud nevynaložím neúměrné úsilí jim nestačil, musel jsem si zařídit atestaci (viz dále) a ještě individuální povolení od ředitelky ústavu. Hnus.
• Na místo prezentace velmi zdařilýho projektu, do kterýho jsem dal fakt hodně a vytvořil tak skutečnou hodnotu jsem buzerován za to, že (jako autor) odmítám povolit veřejnou prezentaci (rozuměj celoškolní ročníkovej uzavírací ceremoniál v kině) doslova spatlanýho paskvilu vytvořenýho ve 3ds max, za kterej jsem se styděl už když mi ho známkovali, natož to někde promítat...
• Za to, že jsem nezaplatil roční příspěvek SRPŠ mě zbuzerovala půlka školy, měl jsem osobní pohovor s ředitelkou (to šlo, ta si nedupne) a jistou mladou zaměstnankyní, která nosí zásadně kožený kozačky a kdykoliv se jí něco nelíbí tak kříčí jako opravdu nasraná domina. Stejně jsem v právu a k placení toho nesmyslu (kor když se školních akcí neúčastním) mě jako studenta nic nezavazuje.
• Když jsem chtěl měnit školu k lepšímu a nechal se zvolit jako předseda studentský rady fakt jsem nepředpokládal, že jakejkoliv návrh schválíme a předáme vedení bude z nepochopitelných důvodů zamítnut.
• S autoškolou se spolupracovat nebude, protože blabla zakládací listiny se měnit nebudou - jakoby nestačila smlouva o pronájmu prostor a udělat to neofiko... << Všechno jde když se chce...
• Atestace elektrospotřebičů (převážně notebooků) se dělat nebudou, takže kdokoliv si ve škole strčí notebook do zásuvky bez papíru za 300 hrubě porušuje školní řád, bezpečnostní řád a hlavně je to podvratnej živel, protože má počítač! << Ale zato wifina (školní síť only), ta prej bude...
• Parkovat na dvoře školy se od roku 200x nesmí, protože je to nereprezentativní a učitelům hrozně vadilo, že někteří studenti maj lepší káry než oni sami... Učitel s favoritem nechal studenta s vlastním /*dosaďte luxusní značku*/ čistě buzerativně opakovat ročník 3* a tohle není kec.
• SRPŠ přispívá a bude přispívat na věci, do kterejch mu nic neni (vybavení školy, opravy podlah(!)) a nepřispívá na věci, na který by studenti příspěvek rádi - ten systém prostě NEfunguje tak, že se každýmu studentovi vrátí (byť ve formě služeb / slev) to, co zaplatil. A už vůbec nepřipadá v úvahu, aby se potřebným platily příspěvky na dopravdu. takže ode mě už ani korunu, strčte si maturák za klobouk, not interested.
• Mimoškolní aktivity, které jsme navrhli vedení jsou výjimkou potvrzující pravidlo - žádané kroužky (focení, programování) skutečně vznikly, nicméně probíhaly souběžně s výukou, takže na ně většina zájemců nemohla chodit.

• My studenti ani pořádně nevíme z čeho budeme už za méně než rok maturovat, byť to není jen vina školy tak to souvisí. Zvláštně provedenou státní maturitu tu rozebírat nebudu, stejně jako tu nebudu rozebírat jednotlivé učitele a jejich přístup k různým skupinám žáků, byť tomu možná někdy v budoucnu článek věnuju.

Asi jsou to malichernosti, ale kvůli každý z nich bylo ohromný množství obstrukcí a nepříjemnejch rozhovorů, ve kterých se mi někdo snažil domluvit abych respektoval autority... Tohle není o autoritách nýbrž o prohnilosti dnešní společnosti. Ve škole jsem za blázna, anarchistu a klauna a osazenstvo školy mne buď (tajně) respektuje a víceméně souhlasí nebo nenávidí do té míry, že mi snad zařídí bezproblémovou maturitu, aby se mne zbavili. Vadí mi to a nedokážu se přes to přenést, vážím si Vás už jenom proto, že jste ten nasranej výplod dočetli až sem, díky.