LRB zveřejnil pěkný text Andrewa O’Hagana: Who’s the alpha male now, bitches?, a mě dost šokovalo, že jsem se v popisované skupině našel. Lidi vyděsí, když znáte někoho, kdo měl v úmyslu vystřílet školu, tím hůř, když takového člověka chápete. Kdyby v České republice byly dostupnější zbraně, lidi by se víc stříleli. I ve školách. Hlavně ve školách. Když jsem byl naposledy v PPP, explicitně jsem se ptal, jestli řeší sociálně patologické jevy a prý jo, prý mnohem líp než před deseti lety a všechno je fajn. No nemám informace, které by to potvrzovaly, spíš pozoruju, že se to svinstvo přesunulo na internet, takže není vidět a už ani slyšet. Třídenní socializační "dobro a zlo" akce fungovaly... dřív. Dneska už šikana nemusí být bezprostředně sdílená se všemi, kteří se fyzicky v okolí nachází. Neviditelná kyberšikana hadr. Určitě se to děje, lidi jsou neopatrní, nešikovní, frustrovaní, zmatení, ..?
No a já teda úplně chápu frustraci a vztek amerických školních vrahů, protože jej sdílím. Jejich akty mi ale přijdou iracionální, chabě hérostratovské a zbytečně kruté. Snad je k tomu vedlo tonutí ve vlastní sebelítosti a slabost, rozhodně vždycky taky osamělost, patologický interakce, cizí odmítnutí a nějaký divný zatemnění mozku, traumata z dětství yada yada… Mnozí z nich byli ale jen hloupí zoufalí sobci… Protože totiž tragická negativistická trajektorie jejich osudů byla jejich volba jdoucí ruku v ruce se samonaplňujícím se proroctvím…
… Jedinej rozdíl mezi mnou a skupinou těch pošuků je jakási perverzní obrácená karmická polarita – jejich chaotický zlo je moje chaotický dobry – moc to nechápu a která se projevuje mojí občasnou snahou zabránit aby se v budoucnosti dalším děly věci, které jsem dřív zažil. Když jsem chodil do školy, snažil jsem se ostatním bránit, s postupem času i dost úspěšně a znám mnoho lidí, kteří to nedokázali. Školní kolektiv z nich udělal sociální mrzáky a zrůdy. Nedávno si jeden takový pochvaloval pervitin… Příroda je taky krutá…
Teď mám absolutní přebytek svobody, nedostatek motivace a iniciativy a docela široký možnosti jak školství a realitu ovlivnit. Myslím, že má smysl se snažit vnímaným světem manipulovat a tak stavím se tak raději na stranu social cyber vigilantees… Už se nezaměřuju tolik na sebe, protože mi ke zvládání sociálních interakcí většinou stačí yes man mode s toolboxem racionality. Teď se začínám soustředit na prostředí, kde jsem kdysi trpěl, kapitál si přeje, abych to prostředí vybavil virtuální platformou komunikace s veřejností a já při té příležitosti učiním jistá opatření, která lze asi zařadit do sociálního inženýrství (v sociologičtějším spíš než hackerském smyslu slova) a která by měla u všech účastníků školního prostředí způsobit změnu myšlení a chování. Všichni si myslí, že se jedná o kosmetickou změnu, ale věřím, že reálným dopadem bude významné posílení sociální inkluze a snížení četnosti sociálně patologických jevů na školách. Začnu s tím modelem na jedné základce, třeba se to i dobře prodá, nebudu se bránit. Snažím se bojovat proti tomu co jsem nenáviděl, ne proti lidem, kteří byli také oběťmi, jak to dnes činí mnoho mých vrstevníků… Hanba rasistům a xenofobům, genetickou analýzu s pachutí darwinismu na ně! Já zatím rozhodně mám co dělat, ale mám problémy s prokrastinací, paralýzou, smyslem snad i sebeovládáním… Čas ukáže pravdu, sledujte #budoucnost!
Žádné komentáře:
Okomentovat