Nezavřu hubu...

Zdá se, že obvykle píšu večer... Nedá se nic dělat, jindy není čas chuť. Dneska jsem zjistil jak člověk pozná, že je skutečně sám. A zrovna vy si to můžete přečíst. Stačí jen kliknout.
Dnešek už bych znova zažít nechtěl, byl to jeden z těch skutečně nepříjemných dnů. Jen co jsem ráno vyšel domu začalo lejt jako z konve. Zmokl jsem. Sedím ve vlaku a protože už delší dobu nemůžu najít sluchátka (špunty) musel jsem si vystačit s normálníma sluchátkama KOSS (stáli asi 130 korun). Chvíli jsem cítil strach, jestli lidi co jedou se mnou neslyší ten stream energie v podobě Visacího zámku. Byla to taková nepříjemná a strašidelná vzpomínka na doby minulé... Ve škole v podstatě deset hodin nudy, nic co by stálo za řeč. Jel jsem domů a doufal, že se trochu uklidním - zase jsem myslel na to, že jsem strávil 10 hodin života ničím a zase mě to štvalo. Přišel jsem domů a vyslechl si přednášku o tom jak nemám propadat z toho a onoho, jako bych to sám nevěděl. Jakoby všichni středoškoláci toužili po opravných zkouškách. Nesnáším když se mnou jednají jako s pětiletým děckem... Zapnul jsem počítač, že konečně zapomenu... Nepřišla mi žádná zpráva, ani mail ani IM - Chvíli jsem přemýšlel jak se asi má jedinej inteligentní člověk z naší třídy, kterej má momentálně bohužel rakovinu a leží v nemocnici (offline). Chtěl jsem bývalé spolužačce poslat písničku od Visacího zámku co jsem ráno slyšel > offline. Začal jsem cítit touhu mluvit, bavit se s někým o tom co se mi stalo a co se děje kolem mne, že lidem mě blízkým se dějí takové nepříjemné věci jako marihuana, drogy a nebo prachy (ne mým zaviněním...) a nemohl jsem... Začal jsem zoufale psát kde komu... Bývalí spolužáci, kamarádi, známí, neznámí... Vůbec nikdo se se mnou nechce bavit... Asi jsem hnusnej, vlezlej, zlej nebo já nevím co jim vadí... Je jedno kolik přátel na facebooku máte, stejně jste sami. Já denně napíšu minimálně 3 lidem. Proč nikdy nikdo nenapíše mě? Třeba jenom "Ahoj! Jak se máš? Mě to vlastně nezajímá, ale už jsem zeptal..." nebo "Zdar co plánuješ do budoucna?". Fakt nevím co jsem komu udělal. Nakonec jsme skončil uboze, sám, datlujíc sem. Ač nemám lidi rád samotou trpím, damn!

 

2:52 - 2:54 Proč se takhle nikdo nezeptá mě?! Jinak dobrej psycho theme...